Severovýchodokavkazské jazyky
| Severovýchodokavkazské jazyky | |
|---|---|
 Rozšíření severovýchodokavkazských jazyků. | |
| Rozšíření | severní Kavkaz |
| Počet mluvčích | 2,7 milionu |
| Počet jazyků | 30 |
| Klasifikace | |
| Dělení | |
Severovýchodokavkazské (někdy též dagestánské, kaspiské či východokavkazské) jazyky jsou rodinou převážně méně rozšířených jazyků severovýchodního Kavkazu. Tyto jazyky bývají tradičně řazeny do kavkazských jazyků, což je tzv. jazykový svaz – to znamená, že není spolehlivě doložen jejich společný původ, nicméně byly ve svém vývoji vzájemně významně ovlivněny.
Příbuznost s dalšími jazykovými rodinami je nicméně sporná. Obecně bývá přijímána příbuznost s vymřelou skupinou churitsko-uraratských jazyků a vzdáleněji s jazyky severozápadokavkazskými – ačkoliv tato není spolehlivě doložena. Uvažuje se o rodině severokavkazské, kterou by mohly tvořit právě zmíněné jazyky, případně i o příbuznosti s baskičtinou, sinotibetskámi jazyky, případně jazyky na-dené, s kterýmižto skupinami by mohly severovýchodokavkazské jazyky tvořit širokou rodinu tzv. dené-kavkazských jazyků.
Dělení
[editovat | editovat zdroj]- nachské jazyky (Čečensko, Ingušsko a Gruzie)
- batsbijština (3400 mluvčích)
- čečensko-ingušské jazyky (vajnachské)
- čečenština (1 360 000 mluvčích, úřední jazyk v Čečensku)
- inguština (450 000 mluvčích, úřední jazyk v Ingušsku)
- avarsko-andijské jazyky (západní Dagestán – avarština je v této oblasti dorozumívacím jazykem a jediným jazykem s psanou tradicí)
- avarština (600 000 mluvčích)
- andijské jazyky
- andijština (10 000)
- botlichšitna (5000)
- godoberijština (3000)
- kirdijština (karata) (5000)
- achvachština (3500)
- bagvalalština (kvanada) (2000)
- tindijština (6700)
- čamalalština (5000)
- didojské jazyky (cezské) (používány především v jihozápadním Dagestánu – žádný z nich nemá psanou formu)
- východní
- hinuchština (200 mluvčích)
- kapučtina (5 000)
- západní
- didojština (cezština) (15 000)
- chvaršijština (3 000)
- hunzibština (2 000)
- východní
- lezginské jazyky – používány především v jižním Dagestánu a v severním Ázerbájdžánu. Pouze lezginština a tabasaránština mají písemnou tradici.
- arčijšitna (1000 mluvčích)
- udijština (5700) (Agbánština, kterou se mluvilo ve středověkém království kavkazské Albánie, byla starou formou tohoto jazyka.)
- nukleární lezginské jazyky
- agulština (17 400)
- lezginština (450 000)
- tabasaránština (96 000)
- rutulština (20 000)
- kryčtina (6000 v roce 1975)
- buduchština (1000)
- cachurština (20 073)
- darginské jazyky – darginština tvoří souvislý pás dialektů, jimiž celkem hovoří zhruba 370 000 lidí ve středu Dagestánské vysočiny. Dargvaština je užívána jako písemný jazyk.
- chinalugština (2000 mluvčích v severním Ázerbájdžánu)
- lakština (120 000 mluvčích ve středu Dagestánské vysočiny, používá se jako písemný jazyk)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam jazykových rodin
- Seznam jazyků (podle rodin)
- Seznam jazyků (podle abecedy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu severovýchodokavkazské jazyky na Wikimedia Commons
